26.7.2020 | Pracují tři měsíce, plat dostanou ovšem jen za dva. Pokud vůbec. Praxe je i taková, že na svou výplatu čekají i půlrok. Situace zaměstnanců z ciziny se v České republice během krize koronaviru rapidně zhoršila. A její dozvuky problémy ještě prohlubují. Na problematiku kromě jiných nyní začal upozorňovat i Yaroslav Chepa. Kvůli platu svých kamarádů například několik dní protestoval.
 
Přestože se práce v České republice může zdát pro cizince z některých zemí jako splněný sen, agenturní pracovníci naráží na to, že po návratu domů jim nedorazí poslední mzda, kterou by měli dostat.
 
Své o tom ví čtyřicetiletá Ukrajinka, jež začátkem letošního roku pracovala pro firmu Borgers vyrábějící díly pro automobily. Výplatu za měsíc únor však od agentury, která ji práci zajistila, ještě neviděla.
 
Agentura Business Job, která práci Ukrajince zařídila, nicméně tvrdí, že je obviňována neprávem. „Každému byly zaslány peníze tak, jak měly – poštovně,“ uvedla manažerka společnosti Ivana Dančová.
 
Právě na její agenturu upozornil spolek Cizinec není otrok. Ten naopak tvrdí, že zná několik případů, kdy lidé od agentury peníze nedostali. V čele spolku stojí Yaroslav Chepa. V posledních měsících se snaží na problémy cizinců, kteří v České republice marně čekají na své mzdy, upozornit.
 
„Přijedou, plat dostávají v polovině druhého měsíce a ten poslední měsíc jim vždycky slibují, že jim výplatu pošlou. Nicméně to se mnohdy neděje, společnosti se vymlouvají a tvrdí, že peníze nemají, nebo naopak, že je poslali a problém je u někoho jiného,” popisuje své zkušenosti.
 
Sám se nikdy do takových potíží nedostal, od začátku letošního roku však bojuje za své známé a za své přátele, aby za práci své peníze získali. Kvůli krajanům například protestoval před dobříšským závodem Doosan Bobcat EMEA, který vyrábí stavební stroje.
 
Michal Hájek, jednatel agentury Rellpadesa, jež práci cizincům zprostředkovala. „Řeknu vám to na rovinu. Nedostalo zaplaceno asi 20 nebo 30 lidí. Nebudu vám lhát. Je to nějakých 600 tisíc korun,“ uvedl Hájek.
 
Problému si je vědomo také například ukrajinské velvyslanectví. To poukazuje na to, že nejde o nový problém, ale během krize koronaviru se situace pro některé Ukrajince velmi zhoršila.
 
„Na konzulární úsek velvyslanectví se pravidelně obracejí ukrajinští občané se stížnostmi na prodlení výplat za vykonanou práci. Počet stížnosti se zvýšil se začátkem pandemie v březnu tohoto roku,” popsala mluvčí velvyslanectví Tetiana Okopna.
 
Její slova potvrdil i mluvčí Státního úřadu inspekce práce. „V souvislosti s koronavirovou krizí se dá říci, že těchto případů všeobecně přibylo, nicméně o všech situacích nevíme. Nevyplacené mzdy se však netýkají pouze zahraničních zaměstnanců, ale také občanů České republiky,” popsal Richard Kolibač. 
 
Kolibač dodal, že nevyplacené mzdy nebo její části se nejčastěji týkají Poláků, občanů ze zemí bývalého Sovětského svazu a Bulharska. „Potíže byly také v případech, kdy cizinci pobírali mzdu v hotovosti a neměli zřízený bankovní účet. Dále se jedná o případy, kdy zaměstnance, kteří v ČR zůstali přes vyhlášený nouzový stav, nutili zaměstnavatelé brát si neplacené volno, protože pro ně neměli práci,” uvedl.
 
To doplňují i další organizace, které se snaží cizincům pomoci. „Problém nevyplacené mzdy v naší poradně paradoxně nejčastěji řešíme s občany EU, hlavně z Bulharska, kteří pracují pod agenturami,” uvedla Kateřina Kotrlá, vedoucí poradenství pro cizince v Most pro, s tím, že v posledních pěti letech se jedná o častý problém. Typický podle ní je také scénář, kdy agentury ve svém vedení mají ukrajinského jednatele.
 
Klasický případ podle ní vypadá následovně: cizinec pracuje měsíc až dva měsíce pod agenturou a má pracovní smlouvu s uvedenou mzdou, která je minimální. Problematická pak je poslední mzda, k ukončení pracovního vztahu totiž často dojde ústní domluvou, cizinec odjede a poslední výplaty se nedočká. „Telefonáty s tlumočníkem bývají bezvýsledné. V tento moment cizinci přichází k nám,” dodala Kotrlá.
 
„Nejhorší případ byl u rodiny s pěti dětmi, která kvůli nevyplacené mzdu byla ze dne na den byli vyhozena z ubytovny a ocitla se na ulici. Tady bylo jediné řešení, a to rychlý návrat domů do Bulharska. Tam za nimi po třech týdnech dorazila i dlužná mzda,” popsala.
 
V případě, že se cizinec dostane do situace, kdy mu zaměstnavatel za jeho práci nezaplatí, může se obrátit na některou z neziskových organizací, které v České republice fungují. Od července 2020 se mohou nově i občané EU, nejen s těmito problémy, obracet i na Integrační centra pro cizince, která se nachází v každém krajském městě v ČR.
 
Možností je také sepsat návrh na inspektorát práce a obrátit se na soud. Podat stížnost na soud musí cizinec osobně a veškeré úkony by měl řešit na území ČR. Podle Jana Kubíčka z Poradny pro integraci v Ústí nad Labem to však je značně komplikované.
 
„Často nemá na to pobytové oprávnění, aby se zůstal v České republice a mohl se zúčastnit soudního řízení. Navíc cizinec musí zaplatit poplatek, advokáta a soudního tlumočníka. Proto velká část klientů považuje podání stížnosti na soud za ztrátu času a finančních prostředků,” řekl s tím, že cizinci mají většinou také ze soudního řízení strach.
 
Podle Kubíčka je také podstatné, aby si cizinci prostudovali řádně pracovní smlouvu, kterou dostanou. Ve smlouvě může totiž zaměstnavatel určit částku za ubytování, pracovní auto či oblečení, již vypočítá z poslední mzdy. 
 
„Proto cizinec dostane poslední měsíc nižší plat. Může se stát, že cizinec dostane poloviční plat z důvodu nezaplacení prémie, což je také na rozhodnutí zaměstnavatele. Proto je důležité, aby zaměstnanec rozuměl všemu, co je v pracovní smlouvě,” dodal.
 
Podle posledních dat pracuje v České republice stále víc cizinců. Zatímco po vstupu do Evropské unie v roce 2004 tvořili necelá čtyři procenta z celkového počtu zaměstnaných, v polovině loňského roku to bylo již 13,2 procenta.