27.7.2020 | Výnosy z letošních žní v Ústeckém kraji jsou pod průměrem republiky, a navíc o 15 až 20 procent nižší než v extrémně suchých letech 2018 a 2019. K letošnímu o něco menšímu suchu se totiž přidali hlodavci ničící úrodu. Jejich extrémní přemnožení ovšem se suchem souvisí.
 
„Problém je v tom, že je hodně hrabošů. Jsou vyžraná veliká kola v polích,“ uvedl ředitel zemědělského družstva Klapý na Litoměřicku Otakar Šašek, který má nyní o sklizeň obavy kvůli dešťům. Podle něj sice prší málo, pokud ale budou deště přetrvávat, nemohou zemědělci úrodu sklidit. „Hraboši toho mohou sežrat daleko víc, než co sežrali doteď,“ dodal Šašek.
 
Podobně to vidí i ekologický zemědělec z Budyně nad Ohří na Litoměřicku Karel Tachecí. „Žerou nám obilí a vlivem sucha je jich stále víc,“ přiblížil Tachecí.
 
Mnohamilionové škody na úrodě způsobené hraboši polními rovněž počítá rodinný podnik ve Vysokých Třebušicích u Podbořan na Lounsku. Tato lokalita patří k nejsušším v zemi.
 
„Je to katastrofa, doslova sežrali úrodu z celých polí. Na některých je škoda až 95procentní,“ postěžoval si zemědělec Jaromír Rathouský mladší. Obhospodařuje 500 hektarů půdy, hraboši mu devastují vše – pšenici, hořčici, řepku. Některá pole vypadají jako právě sklizená, celá je ale „sklidili“ hraboši.
 
„V takové míře přemnožené hraboše jsme tu nezažili, a to tu hospodařím přes 50 let. Finanční ztráta je likvidační. Škodu jsme zatím vyčíslili na více než 11 milionů korun, a to z 14,9 milionu předpokládaného plánu výnosu,“ doplnil Jaromír Rathouský starší.
 
S velkými ztrátami počítá také jeho soused Jan Bartoš, který obhospodařuje 3,5 tisíce hektaru zemědělské půdy. „Je to extrémní kalamita. U nás předpokládáme škodu kolem 40 procent plánované sklizně,“ popsal Bartoš.
 
Úrodu ničí hraboši na polích v celém kraji, zbavit se jich není snadné. Nory mají hluboko v zemi a ani při podmítce, což je mělká orba, která se provádí do hloubky 7 až 14 centimetrů, se nezlikvidují. Své o tom ví Otakar Šašek, který by chtěl hlodavce likvidovat právě touto mechanickou metodou. „Problém je ale ten, že nory mají většinou v takové hloubce, kam podmítka nedosáhne,“ poznamenal.
 
Zatím jediným účinným prostředkem na jejich hubení je Stutox II, ale na jeho použití je potřeba mít podle zákona osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky pro ochranu rostlin.
 
Proti používání prostředku jsou ochránci přírody. Podle nich totiž usmrtí nejen hraboše, ale také dravce nebo zajíce. „Hraboš zahyne po pozření jedné granule, zajíc by musel spotřebovat minimálně třicet granulí,“ podpořil používání prostředku Jaroslav Brožka, předseda krajské agrární komory, a odhadl, že hraboš se podílí v průměru na dvacetiprocentní ztrátě letošní sklizně.
 
Vedle hrabošů je velkým problémem také sucho. Podle meteorologů letos v kraji spadlo nejvíce srážek v únoru, a to 219 procent běžného průměru. V dubnu naopak napršelo pouze 24 procent oproti dlouhodobému normálu. Vydatný na srážky byl až červen, který však úrodu zejména ozimů již nezachránil.
 
„Sucho se u nás podepsalo na úrodě ve velké míře už loni, letos to vypadá podobně. Loni spadlo za červen 6 milimetrů srážek, letos to v červnu bylo přes 80 milimetrů, ale zase bylo sucho v dubnu,“ sdělil Miroslav Hrstka, ředitel společnosti Zlatý klas, která v Bechlíně na Litoměřicku hospodaří na více než devíti stech hektarech zemědělské půdy.
 
Podle něj sice déšť přišel, ale byl velmi nerovnoměrný. Právě jarní sucho, kdy rostliny začínají růst, má na úrodu velký vliv. Podepíše se také na ovoci. „Pokud nepřijdou další deště, ovoce nevyroste, bude menší a kvalitou spadne do kategorie moštů,“ podotkl Pavel Vácha ze zemědělského družstva Liběšice na Litoměřicku s tím, že to s sebou samozřejmě nese finanční ztráty.
 
Nedostatek a velká nepravidelnost dešťových srážek trápí i vodohospodáře. „Občas někde zaprší, ale velmi chybí spodní voda. V potocích skoro nic neteče, průtoky jsou hodně nízko,“ vysvětlil mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský.
 
Samosprávám už proto povodí vydalo pokyn, aby omezily nebo zcela zakázaly odběr povrchových vod. Až do odvolání vydal zákaz čerpání vod magistrát v Chomutově, Jirkov vyzývá odběratele k hospodárnému užívání. Na Teplicku se zákaz týká čerpání vody z Maršovského, Štrbického potoka nebo Bouřlivce, v Litvínově se nesmí odebírat voda z Divokého nebo Radčického potoka.
 

Ke zlepšení sucha by přispěl trvalejší déšť. „Kdyby minimálně týden, ideálně dva mrholilo, voda by se vsákla i do spodních vrstev půdy,“ popsal Svejkovský. I zemědělci by trvalý déšť uvítali, ale nejdřív potřebují sklidit a trvalý déšť by úrodu poškodil. „Až sklidíme, ať klidně prší, abychom mohli na podzim dobře zasít,“ zmínil budyňský ekologický farmář Karel Tachecí.